Hrušovany N/Jevišovkou - Šlapanice"A" 2:0 (1:0)

Sestava: Čáslavský-Pavelka,Daněk,Vlach-Pořízek-Kokeš(Kaláb),Šamšula Pa.,Šamšula Pe.,Kysela-Kamenický(Poulík),Kočí

Začali jsme neproměněním dvou velkých šancí, potom se hra vyrovnala a soupeř se dostal do dvou sibných příležitostí, ale neskóroval. Udeřil až v poslední minutě prvního poločasu a po centru a hlavičce šli Hrušovany do vedení. Ve druhé půli jsme hru otevřeli, ale nevyužili penalty na vyrovnání a soupeř tak ke konci zápasu pojistil své vedení dalším gólem.

Pavel Šamšula | 17. 10. 2010 Ne 21:21 | | 5 komentářů

Komentáře

1 | Pavel | 18. 10. 2010 Po 9:07

Jenom pro pobavení v Hrušovanech před zápasem informoval hlasatel kdo ze Šlapanic hrál jako voják za Hrušovany a padlo jméno Michal Hanzl a že se teď na trávník vrací po letech v dresu Šlapanic jeho syn Václav Hanzl. Škoda že se nepodíval na RČ :-)

reagovat

2 | CescMK | 18. 10. 2010 Po 12:16

A je tu zase to zatracený pondělí. Zatracený jednak v tom, že téměř už pravidelně následuje po neděli, kdy jsem prohráli zápas, jednak v tom, že předchází úternímu treninku, na který se právě kvůli prohranému zápasu těšíme méně. Nesnáším předem poraženecký bláboly, ale začíná to být zmar, bída a zase zmar. Jakoby nás fotbal přestával bavit, z tréninků se pomalu stává nucené a tedy bezkrevné splnění si povinnosti, což se nutně projevuje i v zápasech. Týmový duch je skutečně jen pouhým duchem, bojovnost jen heslo, které pravidelně odezní v kabině a vytratí se za jejími dveřmi. Jakoby se z nás stala nesourodá partička jednotlivců plnících si jakýsi úkol ve smyslu – na utkání jsem se dostavil, tak co. Není tak divu, že se vytratila touha převálcovat a zesměšnit soupeře, o kterém si myslíme, že je složený z placených frajírků či namistrovaných nazdárků. Leckdy tomu tak je, ale jinak to jsou normální borci jako my, kteří se rovněž dostavili na zápas a přišli si zahrát fotbal, a přesto nás poráží a my furt hledáme důvody proč. Můžeme se přiřadit na stranu nezúčastněných žvanilů a plácat nesmysly o trenérovi, o charakteru tréninků, o fyzičce či leckdy oprávněně si stěžovat na rozhodčí a malý počet hráčů. Nicméně to podstatné se z toho jaksi vytratilo – chuť si zahrát fotbal !!! V určitých fázích se ze zápasu stává utrpení, od něhož nám pomůže jen konečný hvizd rozhodčího (viz II. poločas proti Rajhradu). To přece nikoho z nás nemůže bavit. Mě to teda rozhodně nebaví, to radši budu sedět doma a dívat se na fotbal v televizi, nejlépe na milovaný Arsenal. Jenomže to se mi zatím nechce. Nejsme placení profíci, proto bysme se měli fotbalem hlavně bavit, hledat v něm způsob relaxace a odreagování se, na 2 hodiny vypnout od všech osobních, rodinných, pracovních a jiných problémů a společně máknout a pokusit se vyhrát, protože to nám právě dodává tu chuť a energii přijít příště znovu, jakýsi pocit sebeuspokojení, že jsme vyhráli a ty nazdárky porazili, že se daří a baví nás to. Pokud tomu tak nebude, skutečně se tím naším fotbalem jen protrápíme, přestane nás bavit a stane se z něho jen trpěná záležitost v ÚT, ČT a v NE, protože nám je naštěstí stále ještě blbý a nefér vůči ostatním se bezdůvodně vymluvit a nepřijít. Co nás potom odděluje od partičky kamarádů, kteří si přišli na fotbálek udělat žízeň a máknout je nic nenutí ? Ten status registrovaného hráče hrajícího závodně fotbal a ta vnitřní disciplína a nechuť se vymlouvat a nepřijít? Jak vidíme u mnoha bývalých spoluhráčů, to může brzy odeznít a co bude potom?

reagovat

3 | Pavel | 18. 10. 2010 Po 13:31

Můžu jenom souhlasit s vyčerpávajícím komentářem – TAK PŘESNĚ TO JE. Asi se budeme muset pořádně pohádat mezi sebou nasrat se a třeba se to zlepší.

reagovat

4 | šafa @ | 19. 10. 2010 Út 0:51

naprostej souhlas!!!!!cescMK to trefil

reagovat

5 | Petr Š. | 19. 10. 2010 Út 9:27

[3]No nemám tolik času co MK, abych to tak rozebral, každopádně to co si Mari napsal je určitě pravda a souhlasím. Ale už je to několik velice trefných a poučných komentářů ,které se zde objevily, se kterými každý z nás musí souhlasit, bohužel v konečném výsledku se nic moc nezměnilo. Na trénink nás chodí 5a1/2 což si myslím, že je hlavním důvodem neúspěchů, to že je nás na zápese občas tak akorát mě osobně tolik nevadí, ale některé z nás to třeba zbytečně před utkáním rozladí , i to by se mělo změnit. Od toho máme trenéra a vedení SK. Hoši můj názor je ten, že ztraceného týmového ducha si v těchto diskuzích znovu nevypěstujeme. Pokusme se začít od základního a to TRÉNINK!!! Jedině tam hráč získá bojovnost, chytrost a toho známého týmového ducha.

  • Kdo může ať přijde!
  • Kdo nemůže ze závažných důvodů (zranění, práce, rodina) ať se omluví včas trenérovi!
  • Kdo může a přijde, ale nechce se mu, tak ať zase odejde!
  • Kdo může a nepříjde, tak ať už nechodí vůbec!!!

Myslím si , že je nás většina, co pokud mohou dorazit na trenál tak dorazí, ale ve většině případů je nás pořád málo. Rozdělení tréninku A/B je velice důležité a doporučuji to takto držet a pokusit se o co maximální účast na treninku. PS: A není to nic proti týmu „B“.

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

© 2007 - 2020 SK Šlapanice z.s.